Mrzákův úhel pohledu
studie ostrých hran
(malířův pokoj klíčovou dírkou)
nevítá
nezvedne hlavu zatracenou v akváriu nepohne brvou
(nechce, aby to znělo pohrdavě)
kašpárek, figurka s přervanými vodicími drátky,
náčelník cizích světů a člověk věrný hlavě
jen pro tu příležitost
vryl si do sebe slogan
Mrzákův úhel pohledu!
(slavné představení)
x x x
kdysi jsme byli dětmi
a někdo pálil lupou mravence
a někdo na oblohu hleděl v noci
potom padaly meteory
(a každý z nás byl jinak nerozumný)
největší blázni je brali do dlaní
nakrátko
x x x
obávaný kapitán
dětský
mořský vlček
na palubě krásné „Vracej věci tam, kde jsi je našel“
tančí dokola
Chyťse ho za ruce!
točkolotoč
á kutululů
krásné moře ó lekníny
obávaný kapitán
s plyšovou nohou
na palubě štíhlé „O všechno se rozděl“
je čas spát
Chyť se ho za ruce!
hop kotoul králičí norou
á kutululů
ó plameňáci ach moře
x x x
zvečera
za dveřmi někdo nebyl,
ale nebylo Kdo by zaštěkal?
psi taky někdy v zimě odcházejí do polí
v takové dny se strachy sháním po noži
v takové dny se rodí velké obrazy
ty, co z nich mrazí v páteři
co mají v dolním rohu podpis autora
a z rubu natištená jména poražených
(nevíš, co mi to Freud vyprávěl o svém smutku?)
(sen o mauzoleu)
Seš prokletej
stojí tam černý na bílým
a notář na to kouká jako profík
Seš prokletej
někdy Tě mrazí v páteři
(jen tak, když koukáš na voblohu
nebo na černobílý fotky vodněkad z Haliče)
tak teď víš proč.
Před dospělejma to nějak ukecáš
řekni žes ještě nebyl na světě
nebo že za to můžou taky
to už je srovná.
Ale může se stát
že potkáš na procházce dítě
(bude si hrát s kočkou nebo štěnětem
a máma zrovna nebude dávat pozor)
tak divně se na Tebe podívá
jakože vo tom ví.
Řekni mu že Tě to mrzí
že už to nikdy neuděláš
že Tě mrazívá v páteři
nebo že bejváš někdy smutnej.
A ukaž mu pak mezi mrakama
nějaký vobzvlášt divotvarý
a doufej že ho to štěně miluje
(nebo kočka, to dítě, počítám že mi rozumíš)
Protože jestli má rodiče co k čemu,
tak bude taky prokletý.