Aaen Jan Kratochvíl – Začátek bez konce a Konec bez začátku; Loreta, 1. vyd., 2011
Básnická prvotina sestává ze dvou symetrických celků, Začátek bez konce a Konec bez začátku.
V první části převažuje autobiografická výpověď s motivy naděje, najdeme zde aforismy o duchovním životě, hříčky, verše o přírodě, fiktivní písňové texty a četné odkazy k okultismu, magii a mystice. V druhé polovině knihy obrací autor svou pozornost k odlidštěnosti současné civilizace a dílo dostává apokalyptický nádech. Poezie je psána volným veršem, využívá hojně slovních hříček a nestandardní typografie. Autor je frontmanem avantgardní hudební skupiny Aaen Anima. Kniha vyšla v nákladu 200 ručně číslovaných výtisků, ISBN 978-80-86614-00-7. V případě zájmu o knížku můžete kontaktovat autora na e-mailu aaen@seznam.cz
Z prvotiny „Začátek bez konce a Konec bez začátku“
Zvonky
dneska už se na kolech nedělají zvonky
je jiná doba
hlavně co nejvíc převodů
ti druzí jsou nedůležití
a peklo jsou ti první
dva se perou
a třetí se smějou zlovolně
alle gegen alle na pokraji apokalypsy
***
Lilith
Lilith mě uzdravuje
umí být i krásná
***
Garethovi
to je ten klíč
nepsat tolik hlavou, ale srdcem \
a zjistíš, že srdce má vlastní inteligenci
***
Karteziánská invokace
myslím, tedy nejsem
protože jsem utopený ve svých myšlenkách
***
I když půjdu údolím stinné smrti,
nebudu se báti žádného zla.
Křižovatka
stál jsem na křižovatce
čtyři cesty: světlo – světlo – světlo – tma
ze čtvrté šel strach
věděl jsem že tam něco najdu
šel jsem do tmy
a předemnou čtyři stromy do čtverce
věděl jsem, že tohle je poslední místo – to úplně poslední
nechtěl jsem tam
stál jsem tam a hleděl na poslední místo
najednou jsem se podíval nahoru
a uviděl pátou cestu
nahoru – skrz větve stromů tmavé nebe a hvězda
***
Chaos je možnost bezčasové modlitby
***
Z připravované sbírky „Zapomenuté ticho“
I. Černá
Zelená devítka
jsem karta z balíčku
která se vysmála zenovým mistrům
(oni se ale smáli také)
která zrušila své sliby z minulých životů,
sto lidí místo lynčování mě radostně objalo
letím světem
jako zelená devítka
přeskakuju řeku
neplavím se už pod žádnou barvou
pod žádnou vlajkou
pod žádným číslem
jsem duch v moři,
poustevná loď
mám přátele i nepřátele odtud i odtamtud,
ale vlajku bez výsostných barev
II. Bílá
Výhybka a Pět Tibeťanů
(píseň pro Pět rituálů a Al)
Pět Tibeťanek
přehodilo výhybku od propasti vlevo
jak parní lokomotiva
stejně jsem trochu nad kolejemi
a občas položím nové pražce
bez ohledu na náboženství
Vesmír je Pravotočivá Láska
přátelé moji z Tibetu
rád s vámi ale teď pojedu!
holky mé milé z Tibetu
nejenom s vámi se zapletu
skláním se před vaší i svojí krásou
III. Barevná
Duše a svět
kruh nekruh
vpravo vlevo
nahoře dole
hlavně neztratit Barvy
***
Rozpomínání a probuzení
když budeš já žít, tak ho budeš mít
když o něm budeš přemýšlet,
tak se ti rozpadne
nebo tam někde najdeš duši
nefilosofujme, jen Padejme
se zavřenýma očima se probudit
kdo není bez srdce,
tuhle smrt přežije